Kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu. Tenhle amorální blábol asi nejlépe vystihuje dobu před rokem 1989. A to vše v kulisách oprýskaných domů s plesnivými promočenými rohy a většinou s černou fasádou, očouzenou ještě z války, protože ji za pětadvacet let nikdo neopravil. Tu a tam se odchlípla omítka.

Kdo u vás doma převážně rozhoduje o penězích? Ten, kdo je vydělává? A je to tak v pořádku? Pokud jste si odpověděli, že ano, tak přesně pro vás je tato úvaha. Protože to, co tady chci napsat, dává smysl každému, kdo používá onen zdravý selský rozum.

To není vtip, to vážně tvrdí - milovníci starých pořádků. Ponejvíc těch, co v diskusích na sociálních sítích jedním dechem obhajují Andreje Babiše. Estébáka. Je to smutný obraz části společnosti po třiceti letech od revoluce 89. A tady dodejme, že svůj velký díl na tom nesou všechny demokratické politické partaje, které tady z nejrůznějších...

Jan Palach se narodil v srpnu 1948 a tedy nepoznal nikdy to, co je pro nás dnes už tak běžné a samozřejmé, svobodu a demokracii. Ale k čemuž právě on přispěl tak heroickou obětí, obětováním vlastního života.