Za Babiše se z úředníků stala zase honorace. Na lidi, kteří na ně vydělávají, se dívají povýšeně
V politice Andreje Babiše jako by se vrátil socialismus. Tehdy se žilo se na dluh, ačkoliv výkonnost ekonomiky tomu neodpovídala, úředníci byli honorace, uplácelo se horem dolem, "všichni kradli a nikomu nic nechybělo". Je to pořád přitažlivá myšlenka, která ale nebude nikdy fungovat. Jako bychom za těch třicet let zapomněli, že tady byl v roce 1989 stát před bankrotem, což ho porazilo možná spíš než demonstrace na Letné.
Debaty na sociálních sítích po jednom mém komentáři, že zaměstnanci ve státní správě berou víc než zaměstnanci v soukromé sféře, vyvolaly i dotazy do pléna typu "přece nemůže mít středoškolák stejně jako vysokoškolák?". Jenže tak otázka nestojí. Ale i kdyby, ano, může. Protože vytvořil na rozdíl od státního úředníka zcela prokazatelně jednotku ekonomického bohatství země. Ale pojďme k tomu vzdělání a jeho využití.
Stát platí vzdělání všem bez rozdílu. Důvodem je, aby měl dostatek lékařů, právníků nebo učitelů. Rozhodně je ale zbytečný luxus, když vysokoškolák někde na úřadu za 45 tisíc plus všechny zaměstnanecké benefity deset a půl měsíce v roce obrací lejstra. Protože v ten daný okamžik slouží vysokoškolský diplom k jedinému, vyšší platové třídě zaměstnance a na maloměstě ještě ke společenské prestiži. I to je jeden z těch důvodů neefektivity státu. Že za práci středoškoláka dává vysokoškolskou výplatu, odvádí za něj vyšší zdravotní a sociální pojištění a v důsledku kvůli tomu bude jednou platit i vyšší důchod. Na mnoha pozicích není nutné mít vysokoškoláka. Zvlášť v době digitalizace, když jde řadu operací v klidu svěřit počítači. A v žertu dodejme, že umělá inteligence zatím nemá za zády odbory nebo nějakou tu kdysi #hustou dvojku, Maláčovou se Stropnickým.
Stát potřebuje vysokoškoláky a podporovat je zejména v první linii inovací. Aby bádali, jak stát modernizovat, jak zlehčit život jeho obyvatel. Aby se z montovny stalo Silicon Valey střední Evropy, třeba jednou. Nakonec, to je proč taky si stát platíme. A že tu jsou vysoké daně! V podstatě polovinu svých výplat totiž odvádíme formou přímých a nejrůznějších nepřímých daní. Jenže, přesto je stát v obrovských dluzích a na nějaké extra převratné inovativní projekty to tady nevypadá.
Jednoduše řečeno, plýtvat vzděláním a vzdělanými lidmi si náš stát nemůže dovolit. Zatím je pořád ještě snazší vydělat na sepsání grantové žádosti než vymyslet a kapitalizovat něco objevného. A přesto, představte si, že čeští Myšpulíni vyvinuli malou vodíkovou elektrárnu, tedy zdroj elektřiny a tepla, podílejí se na kosmickém programu nebo že se pokoušejí pěstovat (!) maso. To stát potřebuje, takové lidi, ne že vysokoškolák rozezná blanket A od blanketu B.
Anebo, pořád se tady řeší, jak socializovat zdravotně postižené. Tak proč by nemohli pracovat na úřadech? Unie zaplatila, že jsou všechny úřady bezbariérové, mezi vozíčkáři by se našla i spousta vysokoškoláků. A tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou. A ještě by stát ušetřil na podpoře neziskovek, které se snaží najít pro postižené nějakou náhradní náplň života. Prostě by chodili do práce, na zkrácené úvazky, na jedno místo dva. Nebo ještě aktivní senioři, tzv. prduši. Pro tyto zkušené matadory z úřadu by taky bylo lépe takové angažmá než dělat někde vrátného či šatnářku.
Další dírou v lodi je outsorcing. Neboli, vyvádění činností státu do soukromé sféry, což soudě podle řady kriminálních kauz je naprosto nerentabilní. A vedle toho ještě zaměstnává daného odborníka, typické to je u právních služeb. Inu, jak kdyby byl státní cecík nevyčerpatelný. Takhle nějak to vypadalo za socíku a vedlo to k tomu, že jsme nakonec žili ve špinavé díře a dýchali koncentrovaný prach.
Celkově vzato, máme zbytečně drahou státní správu a na mnoha postech zbytečně převzdělanou. Tohle je navíc jedna z řeckých cestiček ke státnímu bankrotu. Kde se ze státu stal jeden velký úřad práce, kdy prostě kdo neměl práci, šel dělat něco pro stát. Ať už jako zaměstnanec nebo jeho dodavatel a vše ten stát platil z peněz, které si napůjčoval. A ekonomické subjekty napojené na stát nebyly schopné uspět na běžném trhu. Tak daleko my ještě asi nejsme, ale k tomuhle rozcestí nás za nadšeného šustění socialistických mávátek přivedl Andrej Babiš.
Petr Vrabec, publicista