Ukrajina je jako týraná žena, kterou i po rozvodu mlátí její psychopatický exmanžel

Představte si Ukrajinu jako ženu, kterou dlouhodobě mlátil, týral a vůbec šikanoval její muž, Sovětský svaz. Jednou se jí ale podařilo od násilníka utéci. I za cenu toho, že u něj vše nechala.

Třeba paralyzér. V případě Ukrajiny to byl celý její jaderný program. Násilník samozřejmě sliboval, že se polepší. A s takovou se i rozešli.

Přestože už jsou roky rozvedeni, muž si najednou vzpomněl, že by chtěl ženu zpátky. Místo dvoření to ale vzal zase po svém. Serval z ní při první příležitosti šaty. V našem fiktivním partnerském případě to byla anexe Krymu. Zdejší čeští postprostatičtí obšourníci se pobaveně zasmáli, jeden od té doby si dokonce samolibě přijde vtipný blábolením o pusynách.

Pak si chtěla žena začít s jiným partnerem, v našem případě švarným jinochem NATO! Kvůli tomu se ale exmanžel rozzuřil a ošklivě ženu napadl.

Tři roky ji brutálně mlátí a určitá část politického publika v čele s počůranou slámou nyní ženě navrhuje, že aby ji exmanžel přestal mlátit, měla by přistoupit na jeho podmínky. Že on ten bývalý manžel bude do budoucna rozhodovat o tom, s kým se ona bude stýkat. Nejsmutnější je, že ta tři roky brutálně třískaná žena na to zřejmě nakonec unaveně přistoupí.

Přátelé, tohle je asi nejpravdivější pohled na celou tu situaci s napadením Ukrajiny. Jestli to ale takhle dopadne, tak po Mnichovu, Vítězném únoru a Pražském jaru si tohle můžeme zaškrtnout jako naši další slavnou zbabělou prohru! Já vím, tady se tomu říká politický pragmatismus. Ale pojďme si k tomu dodat, že spousta zdejších proruských "mírotvorců" to dělá jen a pouze pro prachy! To nemá s politikou nic společného.

Petr Vrabec, publicista