Pohraničníci prý jen plnili rozkazy. Když někoho zastřelili nebo nechali roztrhat psy

Pohraničníci nebyli hrdinové, ale gauneři, co na hranicích stříleli do vlastních lidí nebo je nechávali roztrhat psy. Napsal jsem v jednom z komentářů. Reakce na článek mě vyděsila.

Napsal ji nějaký pan Zdeněk Weigel, který se pak v diskusi přiznal, že byl také pohraničník. Pomiňme ty gramatické chyby a překlepy, daleko hroznější je samotné sdělení, proložené dávno vyvrácenou lží. "Pohranicníci nebyly gauneři co stříleli do svých lidí,protože to nedělali i své vůli,ale byla to jejich povinnost.Narodili se ve státě ,který jim nedal na výběr.Vojenskà služba byla nevyhnutelnou povinností a nesplnit tuto povinnost bylo odměněno kriminálem.Takže zločinný byl režim a ne pohraničníci.Srovnávat nebylo s čím,protože režim vás nikam nepustil."

Aktuálně probíhá soud s bývalým zástupcem náčelníka Pohraniční stráže, Janem Muzikářem. Obžaloba ho viní spoluodpovědným za to, že v osmdesátých letech tehdejší pohraničníci po lidech, co se snažili utéct s komunistického Československa, stříleli nebo je nechali potrhat psy. Podle státní zástupkyně pod jeho vedením zranili jedenáct lidí, tři z nich na následky zranění zemřeli. Vzhledem k tomu, že už jde o značně starého muže, žalobce mu navrhuje pouze symbolický trest, podmínku a pokutu sto tisíc korun.

Kdysi jsem dělal reportáž o mladém Němci z NDR, který se přes Československo pokoušel dostat do Rakouska přes ostnaté dráty na hranicích, tam ho napadli psi pohraničníků a ošklivě potrhali. "Nebyla mu poskytnuta příslušná první pomoc a v důsledku toho zemřel," dodal k tomu u soudu právník Lubomír Müller, který zastupuje oběti a pozůstalé.

Pohraničníci jako Muzikář nebo lidé, kteří se jich zastávají, jako tady pan Weigel, se odvolávají na režim, ten za to může. Jenže, vážení, ten režim byl pouhou množinou občanů ČSSR, kteří buď drželi pusy, nebo se na něm v horším případě podíleli. A to pro svůj prospěch. Přece se nejde odvolávat na režim v případě vraždy nevinného člověka. Že byly takové zákony. Každý, kdo tehdy neměl ledu kostku místo mozku, věděl, že je protizákonné bránit lidem v pohybu a nadto je ještě za to brutálně trestat.

Dnes se tady snaží jeden soudruh, co chce být ve vládě, vyvinit ze svého podílu na zločinném a protizákonném režimu před rokem 1989. No, a spoustě lidí se to hodí, navozování této společenské atmosféry, protože i oni chtějí ze sebe smýt svou vinu. U mě se jim to ale nikdy nepodaří. A co u vás?

Petr Vrabec, publicista

Článek, na který se pan Weigel ozval, najdete ZDE.