Komunistický vojenský prokurátor neotevře kauzu estébáka. Zapomeňte!
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nenařídí mimořádnou kontrolu tzv. reklamní větve kauzy Čapí hnízdo. Takhle to, značně nepřesně, popisují média.
Primitivní antikomunisté jako já nepochybně vědí, nač chci upozornit a dlouhodobě upozorňuju. Rameno spravedlnosti se nikdy nevypořádalo s temnou komunistickou minulostí. A tak každé podobné rozhodnutí – dnes – působí značně nevěrohodně!
Pro úplnost připomeňme, že jedna Babišova firma si u jiné jeho firmy koupila billboard za nějakých skoro tři sta milionů. Důvodem byla daňová optimalizace. Neboli, na farmě, kam přijede za rok pár desítek tisíc návštěvníků, si firma zaplatila reklamu v ceně, která by vydala na celostátní reklamu a zaplavili byste tou reklamou billboardy po celé zemi. Policie dvakrát odložila, státní zastupitelství to nakonec nechá být. Zapomeňte!
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž byl za ČSSR vojenský prokurátor. Vojenská prokuratura tehdy kromě jiného stíhala tzv. odpírače vojenské služby. V reportážích níže se můžete podívat na případ muže, který pro opakované odepření vojenské služby z náboženských důvodů si odseděl devět let. Devět let v tom nejkrásnějším období života mladého muže.
Přitom, už v té době, v roce 1976 přibyla do Deklarace lidských práv a svobod i práva náboženská. A komunistické Československo se k této mezinárodní deklaraci přihlásilo. A zároveň ji masivně porušovalo. Nakonec na to konto vznikla Charta 77.
Reportáž Kdo se stane novým šéfem žalobců? Do užšího výběru se dostal i někdejší vojenský prokurátor Stříž, podívejte se ZDE.
Nad českou justicí visí stín komunismu. Soudci se s temnou minulostí nikdy nevypořádali. Podívejte se ZDE.
Mimochodem, Igora Stříže navrhla do funkce Marie Benešová, taktéž bývalá komunistická prokurátorka. Prezidentem navržený na ústavního soudce Robert Fremr odsuzoval před rokem 1989 například tzv. kopečkáře kvůli naprosto nesmyslnému trestnému činu opuštění republiky. Neboli, občany, kteří tady v totalitě odmítali žít a i přes velké nebezpečí na hranicích se rozhodli utéct do svobodného demokratického světa.
Poslankyně za ANO Helena Válková se v ústavu, který byl podle nomenklatury totalitního režimu přímo podřízený Předsednictvu ÚV KSČ (Ústřední výbor Komunistické strany Československa), zabývala tzv. ochranným dohledem. Kdy se po propuštění museli odsouzení hlásit u svého kurátora a na tehdejší policii. A kdy byl ochranný dohled zneužíván k šikaně politických vězňů. Hovořil jsem o tom s Jiřím Gruntorádem, členem Výboru pro nespravedlivě stíhané VONS a signatářem Charty 77. Tento statečný člověk nad ní, její současnou kariérou a lidmi v justici jí podobnými jen kroutí hlavou.
A dneska se tato paní, místo toho, aby byla někde zalezlá a zpytovala tam svědomí, podílí na tvorbě zákonů demokratické země. A dokonce se v Babišově vládě, čí jiné, že (?), stala zmocněnkyní pro lidská práva! To by jeden....
A v tom je ono "jádro pudla". Lidé, kteří se aktivně podíleli na nespravedlnostech totalitního režimu, ve prospěch zločinné ideologie ohýbali lidská práva, zda by se měli podílet na "spravedlnosti" demokratického státu? Co myslíte Vy? A myslíte si, že se člověk může změnit až o těch sto osmdesát stupňů? A co to vlastně říká o jeho charakteru?
Petr Vrabec, publicista